Zlomená noha, následná rehabilitace a pobyt v lázních

Jak probíhala moje rehabilitace po zlomení nohy. A jak jsem naložil s nenadálou změnou možností.

Úraz

Na konci zimy přelomu roku 2016/2017 jsem se byl projít pod vrcholky hor v Krkonoších. Jak už to tak bývá neštěstí chodí i po horách a se sedá na lidi a tak potkalo i mě. Při této procházce jsem uklouzl, nešikovně spadl a zlomil si nohu.

Cesta

Byl jsem svezen pod kopec horskou službou, kdy jsem se cítil jako Karel Havlíček Borovský, protože díky nedostatku peněz pro horskou službu, byla údržba auta horské služby oddalována, a tak asi byl nakonec překročen termín údržby a "chytrá" elektronika v autě vypínala motor. Jenom jsem se děsil, abychom nejeli bez zapnutého motoru a tím pádem bez posilovače brzd. Ale k tomu naštěstí nedošlo.

Následně jsem jsem byl ve zdravotním centru ve Špindlerově Mlýně prohlédnut, zrentgenován, nohu mně narovnali do původní polohy a zafixovali. Jednalo se o těžkou zlomeninu a potrhání vazů v oblasti kotníku. Takže jsem musel na operaci. Jelikož jsem Jilemnický rodák, rozhodlo se, že pojedu na operaci do Jilemnické nemocnice. Ovšem nevědělo se jak nebo čím. Nebudu Vás dlouho napínat, navrhovaným taxíkem to naštěstí nebylo. Narazil jsem na dobrého muže , dokonce jsme se znali i ze střední školy. Jednalo se pomocníka záchranné služby, který měl obdobnou cestu a tak mě odvezl do nemocnice. Místo, kde jsem byl ošetřen, funguje jako nezávislé pracoviště. Nemají smlouvy s pojišťovnami pravděpodobně zdůvodnit, že pojišťovny utápí peníze v jiných věcech než podpoře zdraví svých klientů. A tak výkony na tomto pracovišti nejsou hrazeny z pojištění. Proto jsem byl odjezdem ještě zkasírován.

Operace

Zlomeninu mně operovali v nemocnici v Jilemnici, konkrétně mladý pan doktor Myšík, schopný to doktor jehož určitě čeká zářná profesní budoucnost. Nejdříve jsem se musel rozhodnout jestli budu operován v celkové narkóze nebo jen s umrtvením půlky těla. Zvolil jsem částečné umrtvení. Z operace si jen vybavuji, že jsem si připadal jako by mně u nohou dělal truhlář stoličku na míru.
Podvečer jsem byl ještě pod narkotiky. A tak když jsem doktorce odpovídal , že se cítím v pohodě, jenom se usmívala. Ale v noci už jsem bolestí nemohl spát, takže jsem začal polykat prášky na tlumení bolesti.

Nohu mně vylepšili o dva titanové šrouby. Prní dny jsem ležel v nemocnici a následně se s těží přepravil domu, kde jsem a několik týdnů ležel a píchal si injekce proti sraženinám v krvi.

Zatím co operace proběhla rychle léčení bylo zdlouhavé a ponuré. Když velice aktivní člověk jak v profesním tak soukromém životě navíc sportovec, který závodí najednou ze dne na den nemůže chodit, je to šok. Najednou jsem si musel rozmyslel i to jestli na záchod musím hned nebo později. Náročné bylo vykonávat tuto potřeby i v sedě.
Radostnější okamžiky nastaly, když už se bolest zmírnila a dokázal jsem se tak aspoň trochu vyspat. A následně když jsem se naučil chodit o francouzských holích a zjistil, že po kuchyni se dá pohodlně pohybovat na kolečkové židli.

Chůze po schodech však byla stále problém obzvláště s francouzskými holemi. Pro jsem si pořídil velké podpažní berle:

S těmi jsem se už mohl aspoň jednou denně sbelhat ven na čerstvý vzduch a sluníčko. Vždycky jsem si připravil čaj do termosky, jídlo a knížku vše dal do baťůžku a vydal se na sestup.

Extrakce 1. šroubu

Dokud jsem měl oba šrouby v noze, nesměl jsem operovanou nohu zatěžovat. Kotník byl nepohyblivý a prý by mohlo hrozit i zlomení šroubu.
Po mnoha týdnech jsem šel ambulantně na operaci s lokálním umrtvením a první šroub mně z nohy vytáhli. (Vytažení šroubu nebylo o nic víc bolestivější/nepříjemnější než trhaní zubu) Přestal jsem si píchat injekce a mohla začít rehabilitace.

Rehabilitace

Sice začala možnost rehabilitovat, ale vhledem k minimální pohyblivosti a bolesti nohy bylo stále náročné provádět běžné každodenní úkony natož se dostat na rehabilitaci.
Dojížděl jsem pravidelně na rehabilitaci a hlavně intenzivně rehabilitoval v domácích podmínkách. Využíval jsem například zátěže, které se daly uvázat nad kotníky:

V době kdy jsem ještě nemohl pořádně chodit, jsem aspoň posiloval stehenní sval v domácích podmínkách, aby noha příliš neochabla:

Takto jsem mohl začít zatěžovat stehenní sval, aniž by mě limitovalo moje zranění v kotníku.

Následně jakmile jsem byl schopen aspoň trochu zatížit zraněnou nohu, tak jsem zahájil rehabilitaci na kole. Kolo je totiž ideální rehabilitace pro úrazy nohy, protože nohu lze zatěžovat a odlehčovat plně individuálně. Jediná překážka tak bylo sbelhat se po schodech a nasednout na kolo. Ale jakmile se člověk dobelhal ke kolu a berle zůstaly u plotu pro zkušeného závodního cyklistu nebyl problém i v takovém stavu jet na kole. Navíc najednou ten pocit z možnosti pohybu a volnosti, kdy se člověk dostane po mnoha týdnech dále než na záchod a chirurgii, je úžasný. Ve výsledku tak rehabilitující na první dojem budí dojem člověka v plném zdraví, ale oči častou klamou...

Hlavní způsoby rehabilitace:

• Chůze
• Plavání
• Posilování a protahování svalů nohy v oblasti kotníku
• Jízda na kole
• Posilování klenby chodidla:
  • Chůze na boso
  • Sbíraní předmětů prsty nohy
  • Píďalkování
  • Chodit a stát na kamínkách

Lázně

Jelikož jsem měl těžkou zlomeninu, je pro intenzivní rehabilitaci vhodný pobyt v lázních. Proto mě lékaři vyplnili žádost na lázní, kterou jsem odeslal mojí pojišťovně.
Na konci července jsem tak nastoupil do lázní, kde jsem absolvoval čtyřtýdenní rehabilitační pobyt. Konkrétně v lázních ve městě Lázně Bělohrad.

Rehabilitace v Lázních

Popíši své zkušenosti s pobytem v lázních. Každý všední den a dokonce i v sobotu jsem měl léčebné procedury. Dostali jsme přesný rozpis, podle kterého jsem chodil po procedurách:

Lázeňský program byl velmi náročný. Typicky důchodci byli odpoledne po procedurách tak vyčerpání, že pak odpoledne vyspávali. A již ve čtvrtek se těšili na volno v neděli, kdy odpočinou.

Moje procedury:

• Procedura, která je typická pro lázně v Lázních Bělohrad je zábal v teplém bahně. Oficiálně je to označováno jako zábal ve slatině. Zábal trvá 30 minut a následně po opláchnutí 15 minut zábalu v prostěradle.
• Masáže šíje cca 15 minut.
• Společný tělocvik v bazénu. Ideální to rehabilitace pro ty jež se těžce pohybují. Pro ty důchodce, kteří cvičili poctivě i velice namáhavé, protože voda umí klást značný odpor.
• Individuální tělocvik je přizpůsobený na míru pacientovi a jeho zranění nebo zdravotním problémům. Trvání bylo 15+15min. V mém případě se jednalo o posilování a protažení svalů převážně v oblasti kotníku. Prováděl jsem cviky na balanční plošině. S velkou námahou jsem se snažil i o cviky na jedné noze - té zraněné. Moje fyzioterapeutka Andrea odváděla velmi dobrou práci.
• Uhličitá koupel. Vsoukal jsem se do pytle, asi odpadního, do kterého napustili CO2. Znělo to jak ve výčepu, když dojde pivo. V pytli jsem pobyl cca 20minut. Cílem je lepší prokrvení končetin a povrchu těla.
• Hydro-masáž nohou.
• Koupel v soli z růžového moře 15 min +10 zábal.
• Pobyt ve vířivce.
• Další typu koupelí: bylinná, perličková
• Posilovna - opět zaměřeno na posílení nohy a hlavně svalů v oblasti kotníku. Místní trenér a kulturista Jirka měl velmi proaktivní a individuální přistup. Když zjistil, že jsem sportovec ukázal mě několik velmi náročných cviků, například hacken dřep a ukázal pro mě nový cvik, kdy se provádí dřep na jedné noze a druhá noha je volně položena na lavici za tělem .
• Rašelinový obklad
• Laser
• Magneto terapie

Magneto terapie v akci:

Zázemí

Ubytován jsem byl v malém pokojíku v hotelu Grand.
Strava je důležitý prvek v životě a obzvláště v rehabilitaci. Byl jsem mile překvapen, že jídlo nebylo nemocniční, ale i nadprůměrné v porovnaní s běžnými restauračními zařízeními. Nebyl problém s velkou porcí pro velkého aktivního může i vzhledem k mojí velké aktivitě, kdy jsem měl extrémní energetický výdej.

Jako zákusek jsem dostal například takovouto dobrou buchtu:

Občas se mně stalo, že jsem měl těsně proceduru po snídani. Například tělocvik v bazénu s plným žaludkem není ideální, proto jsem v takových případech jen do snídaně dloubl a zbytek si vzal na dobu po bazénu.

Ostatní aktivity v lázních

Volného času nebylo mnoho. Odpoledne byly časové možnosti podle toho kolik bylo ten den procedur a jak byly uspořádané. Sobotní odpoledne bylo volné a pak neděle. Chvíli byl čas po večeři. Já chodím brzo spát a muselo se vstávat brzo ráno na procedury, takže jsem neponocoval.

Meteostanice:

Během pobytu v lázních se konal MTB závod Podkrkonošský Maraton , kterého jsem se letos zúčastnil pouze jako divák. Tentokrát jsem tak měl zase jiné zážitky, než jako závodník...

Video ze startu Podkrkonošského maratonu 2017:

Využil jsem i městkou venkovní posilovnu, která je u sportovišť:

Na tuto posilku jsem chodil občas ráno před snídaní, abych se zahřál. Většinou jsem tam posiloval prsní svaly a břišní svalstvo.

Pomalou chůzí jsem byl navštívit Bažantici, kde je pramen železité vody:

Často jsem chodil do parku číst knihy, kde je i opravený letní zámeček/altánek:

Dvakrát mě byl navštívit můj výborný kamarád, masér a fitness trenér Martin Háze. Opět se ukázalo, že pro schopného člověka je hračka si začlenit do diáře návštěvu kamaráda.

Když bylo hodně pěkné počasí, jel jsem k vodě, kde jsem mohl ve svém volném čase rehabilitovat plaváním. Navštívil jsem několik koupališť, některé na kole jiné autem.
Přírodní koupaliště Dachova:

Cesta z Dachova:

Koupaliště v Konecchlumí:

Koupaliště v Lanžově:

Cesta za Lanžov:


Navštívit jsem ještě koupaliště v Miletíně, ale tam to je spíše pro děti. Koupaliště není velké je mělké a bylo tam hodně lidí. Mně jako plavci, to tam proto příliš nevyhovovalo.
Byl jsem i na několika dalších koupalištích a jednom tajném... Ještě spoustu dalších, koupališť a rybníků jsem nestihl vyzkoušet.

Když nebylo počasí na koupání, rehabilitoval jsem na kole.
Brzo se v lázních rozkřiklo, že je tam nějaký host, který po každé proceduře ještě jezdí na kole. Nevím kdo to byl. Já jsem chodil na kolo, jen každé odpoledne s pravidelnými regeneračními pauzami jednou za týden ;-).
Moje závodní speciály silniční kolo a horské kolo byly často parkován před lázněmi a tak byla kola často obdivována. Poznal jsem tak spousty zajímavých lidí. Třeba i skromného milého fotografa, který fotíval mistra cyklokrosu Šimůnka.

Na silničním kole jsem se dostal i na závodní dráhu silničních motorek:

Další fotky z rehabilitačních jízd:

Kaplička v Lanžově:

Pohled na kostel a koupaliště v Konecchlumí:

Pohled z Byšiček na rybník při západu slunce:

Na MTB kole Duratec Torein jsem si po částech objel i některé části závodu Podkrkonošského maratonu. Na některých úsecích trati jsem z důvodu netrénovanosti a bezpečnosti z kole sesedl a danou část sešel nebo obešel pešky.

Poslední den pobytu, kdy už se zbývalo jen odhlásit jsem měl konečně dostatek volna a tak jsem si naplánoval a úspěšně absolvoval vytrvalostní trénink o délce 111km. Kdy jsem dojel přes Nový Bydžov a Chlumec nad Cidlinou až k dálnici.


Na závěr jsem se podvečer vykoupal v koupališti v Konecchlumí:

Odvoz proběhl autem pro vysokého řidiče, do kterého se krásně vešly obě kola i všechny věci:

Pokračování rehabilitace doma

Tím že skončily lázně však neskončila potřeba rehabilitovat.

Domu jsem si koupit balanční plošinu a gumu:


Také jsem oprášil činky abych opět kosterní svalstvo nabralo sílu:

Balační plošina:

Oprášil jsem také zařízení na magnetoterapie:

Extrakce 2. šroubu

Celé léto jsem velice zodpovědně rehabilitoval a tak nastal podzim, kdy přišel čas na vytažení druhého šroubu. Úkon byl prováděn ambulantně, tedy bez nutnosti pobytu v nemocnici. Vytažení trvalo dlouho, ale nakonec ho vytáhli a to i včetně podložky. Takže již ve mě není nic navíc.

Nerehabilitační aktivita

Být na nemocenské je velice náročné období. Když zdravotní stav není ideální horší se i nálada. Podstatné je jak se k tomu postavíte a i okolí. Je důležité zaujmout dobrý postoj a dělat věci, které udělají člověku radost!

Sice primární byla rehabilitace, ale workoholik potřebuje svoji dávku. Proto jsem já zbylí čas na nemocenské využil nejen podporou dobré nálady i zdokonalování mých měkkých dovednosti:

• Procvičoval jsem si anglický jazyk pomocí aplikace duolingo a koukal na Anglické filmy s titulkami v angličtině.
• Četl jsem knihy.
• Celt si o AJAX-u , Erlangu a dalších IT technologiích.
• Důležitý je odpočinek obzvláště pro léčení, proto jsem měl odpočinek na prvním místě.
• Hlavně ze začátku jsem měl nohu v elevované poloze, ale i později jsem musel nohu různě hodně opečovávat
• Neméně důležitá je strava . Vzhledem k náročnosti rehabilitace jsem zařadil vysoce kvalitní stravu pro sportovce.
• Nemohl jsem se zúčastnit konference Installfest, ale díky vymoženostem dnešní moderní doby, jsem konferenci sledoval online.
• Online školení se také dalo s jistými obtížemi zvládnout.
• Nejnutnější a urgentní potřeby druhých jsem vyřešil odbornou rado po telefonu.
• Také jsem si mohl promyslet a částečně připravil přednášku na konferenci Open Alt 2017

Video pozvánku na konferenci Open Alt 2017 , kterou jsem točil těsně před jejím konáním:

Jak spát se zlomeným kotníkem?

Spánek zajistíte jako každý jiný spánek. Je potřeba čerství vzduch, vstávat se sluncem a chodit spát se stmíváním, mít během dne dostatek pohybu - tedy rehabilitovat, ve večerní době mít klid. Pokud vás trápí bolest, tak před spaním užít něco na tlumení bolesti.

Rady po dvou letech

Chodí mě na email hodně dotazů a tak jsem shrnul informace po dvou letech od úrazu.

Závěr

Všem i plně zdravím lidem mohu doporučit rekondiční pobyt v lázních. A hlavně buďte opatrní a o své zdraví dbejte preventivně.
Další rady pro zdraví najdete na portále Fitness poradce.